Datové přenosy po rozvodech kabelové televize

Obsah

Úvod

V této práci se budu zabývat rozšiřováním klasické kabelové sítě o datové přenosy. Ve druhé kapitole jsou popsány možné služby a aplikace, které jsou tímto rozšířením umožněny a jejich nároky na přenosovou kapacitu. Třetí kapitola popisuje způsob přenosu dat po sítí a části, ze kterých se datová síť skládá. Ve čtvrté kapitole je velmi stručně popsán způsob zapojení koncových zařízení na straně uživatele. Pátá kapitola popisuje jakým způsobem se provádí upgrade klasické kabelové sítě o možnost přenosu dat, problémy s tím spojené a alternativní cestu zvanou Telco-Return. V šesté kapitole je stručně popsána funkce kabelového modemu a popsány tři mezinárodní standardy a jejich historie. Sedmá část se věnuje IP Telefonii a dodatečným nárokům, které vyžaduje na datové síti. Poslední kapitola je věnována trhu datových služeb, je obsažen stručný přehled světového trhu a podrobně jsou popsání čeští provozovatelé. Na konci práce jsou pro případné zájemce v několika dodatcích obsaženy rozšiřující informace a přehledy k jednotlivým kapitolám. Doufám, že se práce bude čtenáři líbit a pomůže mu orientovat se v tomto poměrně komplikovaném tématu.

Datové služby v kabelové síti

Původním účelem sítí kabelové televize bylo přenášení televizního a radiového signálu. Tato služba byla postupně rozšiřována o další, které využívaly možností, které tato technologie přinášela. Podobný trend je běžný i u jiných systémů, příkladem může být telefonní síť, jejím účelem je přenos hlasu, ale zároveň byl nad touto službou vybudován zcela nový komunikační systém, kterým je fax.

V této kapitole je obsažen přehled aplikací [1], které jako médium využívají (nebo mohou využít) síť kabelové televize. Některé z těchto aplikací mohou být provozovány jak samostatně (na základě vlastního protokolu) nebo jako služba Internetu (protokol IP). Tím, že jednou z možností využití datových přenosů po kabelové síti je právě Internet, je dáno, že všechny služby Internetu jsou potencionálně i datovou službou kabelové sítě. Specifické vlastnosti kabelové sítě (nepoměr přenosové kapacity "dopředných" a "zpětných" dat) ji předurčují k využití služeb jako je Video-On-Demand, kde je není potřeba vysoká kapacita přenosového kanálu od uživatele k centrále. Naopak například využití pro videokonference je problematické. Technické detaily přenosu budou vysvětleny v dalších kapitolách.

Digitální video

Přenos video-signálu je sice již základní funkcí kabelové televize, přenos digitálního videa, má však několik výhod. Za pomoci digitální komprese je možné odesílat signál kvalitou odpovídající klasickému vysílání na přenosové rychlosti okolo 3 Mbps. To by umožnilo operátorům kabelové televize vysílat až desetkrát více kanálů nebo ušetřit přenosovou kapacitu pro jiné použití.

Video-On-Demand

Tato služba je obdobná předchozí. Pro zákazníka má výhodu v možnosti výběru sledovaného programu, případně umožnění zastavení přehrávání a pozdějšího opětovného spuštění. Vyžaduje mnohem komplikovanější technické řešení na straně operátora. Tomu by to na druhou stranu přineslo možnost vyžadovat platbu od zákazníka podle množství zhlédnutého programu. Video-On-Demand také proti digitálnímu videu již vyžaduje i "zpětný" kanál pro odesílaní požadavku na výběr programu.

HDTV

High Definition Television (HDTV) je nový televizní standard, který poskytuje vyšší kvalitu než klasická televize (rozlišení 1240 × 720 bodů), ale má přibližně 3× vyšší nároky na přenosovou kapacitu.

Digitální Audio

Tuto službu již mnohé kabelové společnosti poskytují. Přenos nekomprimovaného audio záznamu v CD kvalitě vyžaduje přenosovou rychlost 1,4 Mbps, při použití digitální komprese stačí okolo 385 Kbps, díky tomu se do jednoho kanálu vejde několik hudebních programů. Standard pro tento druh vysílání je DMX (Digital Music Express).

Telefonie

Telefonické spojení nevyžaduje příliš vysokou přenosovou rychlost, stačí 64 Kbps pro každý směr (bez komprese). Při přenosu hlasu vznikají obdobné problémy jako u videa, tedy časové zpoždění, přerušení v přenosu (i pauza v řádu milisekund může být pro účastníky hovoru slyšitelná). Kromě těchto komplikací jsou ve většině států na telefonické spojení kladeny jisté požadavky ze strany státu (zákona) na kvalitu, které musí operátor splnit.

Vzhledem k monopolu společnosti Telecom a.s. nemůže být zatím připojení k veřejné telefonní síti realizované. To se netýká privátní telefonních sítí, které již kabelový operátoři provozují nyní.

Video konference

Video konference je možné ve velmi nízké kvalitě provozovat i na takové přenosové kapacitě jakou poskytuje telefonní linka. Pokud by se ke stejnému účelu použila podstatně vyšší kapacita kabelové sítě, kvalita velmi vzroste. Je však nutno si uvědomit, že video konference vyžadují obousměrný provoz o stejné kapacitě (obraz se v tomto případě vysílá oběma směry). Vzhledem k nižší kapacitě "dopředného" kanálu se nevyužije plná kapacita kanálu "zpětného."

Počítačové sítě

Kabelová síť je atraktivní médium pro počítačové sítě. Důvodem je vysoká přenosová rychlost (např. oproti telefonní lince) a možnost sdílení komunikačních prostředků více uživateli v jednom okamžiku.

Dříve se kabelová síť (ale i jiná přenosová média) používala pro přístup k specializovaným službám. Jejich příkladem je home banking nebo různé obchodní terminály. Každý takový systém měl vlastní způsob přenosu dat a vyžadoval zvláštní terminál. V současnosti se jako perspektivnější jeví využít pro všechny tyto služby jednotného média: Internetu. Tak se problém přenosu dat zúží na zajištění přístupu k němu.

Tím, že je prostřednictvím kabelové televize možné přistupovat k Internetu, se datové služby kabelové sítě rozšiřují o všechny služby Internetu, tedy hlavně WWW, elektronická pošta, přenosy souborů (FTP, SFTP, SCP) a další.

Elektronické hry

Další aplikací kabelové televize jsou elektronické hry. Propojením přes síť je umožněna interaktivnost hry, jednotlivý připojení hráči mohou tedy hrát "proti sobě" v reálném čase. V závislosti na způsoby hry je ve většině případů nutné zajistit malé zpoždění přenosu.

Pokud je hra implementována na osobním počítači, je v podstatě aplikací Internetu. V případě herních konzolí (Sony Playstation, Sega Saturn, Nintendo 64, ...) je nutné zajistit možnost zapojení do sítě (např. formou zásuvného modulu).

Telemetrie

Účelem telemetrie je zajištění přenosu naměřených fyzikálních a jiných veličin. Typické využití je například zabezpečení objektů (včetně přenosu obrazu), signalizace požáru a přivolání pomoci (péče o nemohoucí občany). Rozvíjejícím se využitím je on-line kontrola spotřeby plynu, vody a elektřiny. Z toho plyne úspora pro distribuční společnosti za ruční zjišťování stavu. Zároveň to umožňuje častější monitorování, účtování jiných poplatků v různou denní nebo roční dobu nebo on-line zapojení/odpojení služby. Samotné kabelové televize mohou prostřednictvím vlastní sítě provádět monitorování jejího stavu. Většina těchto služeb vyžaduje pouze malou přenosovou kapacitu.

Služba	Nároky na přenosovou rychlost	Poznámky
Digitální video	Proměnné prům. 2 Mbps (komprese)	Operátoři mohou požadovat platbu "od přehrání"
Video-On-Demand	Proměnné prům. 3 Mbps (komprese)	Operátoři mohou požadovat platbu "od přehrání"
HDTV	10 Mbps (komprese)	Obdoba klasického televizního vysílání
Digitální audio	1 Mbps	Operátoři mohou požadovat platbu "od přehrání"
Telefonie	600 Kbps (v obou směrech)	Problémy se zpožděním a se zajištěním soukromí. Velké požadavky na spolehlivost.
Video konference	Proměnné prům. 100 Kbps (v obou směrech, komprese)	Problémy se zpožděním a se zajištěním soukromí.
Počítačové sítě	100 Kbps až 100 Mbps (i více, v obou směrech)	Nároky na přenosovou rychlost v budoucnu pravděpodobně porostou
Elektronické hry	Různé	Problémy se zpožděním.
Telemetrie	1 Kbps	Důležité je zajištění bezpečnosti přenosu u některých služeb i spolehlivost.

Architektura kabelové sítě

Sítě kabelových televizí byly původně (a stále jsou) určeny pro šíření televizního signálu. Každý televizní kanál obsadí spektrum o šířce 6 Mhz. Aby uživatelé mohli získávat prostřednictvím stejné sítě i data jsou některé z kanálů "obětovány" na přenos těchto dat. Jeden kanál pro "dopředný" směr (centrála => uživatel) a jeden na "zpětný" směr (uživatel => centrála). V případě že by kapacita jednoho kanálu (typicky "dopředného") nebyla dostačující je využit ještě další (případně i více).

Protože kanál "dopředných" dat má jen jednoho odesílatele, je pravděpodobnost kolize v tomto směru velmi malá, za těchto okolností lze využít 64QAM (quadrature amplitude modulation, tj. kombinace fázové a amplitudové modulace), případně ještě rychlejší 265 QAM. Teoreticky dosažitelný limit přenosové kapacity je 100 Mbps. Při demonstračních pokusech bylo dosaženo rychlosti 27 Mbps (64QAM) až 43 Mbps (256QAM). Reálná přenosová rychlost samozřejmě závisí i na dalších okolnostech a pohybuje se mezi 500 Kbps a 1 Mbps.

Kanál "zpětných" dat musí vystačit s užším pásmem (5-42 Mhz) a zároveň se zde zvyšuje pravděpodobnost kolize, protože na straně odesílatele je mnoho uživatelů (domácností), kteří mohou vysílat data ve stejný okamžik. Pro tento kanál se využívá 16QAM nebo QPSK (quadrature phase shift key, tj. kvadraturní klíčování fázového posuvu). Výběr je prováděn podle přiděleného rozsahu spektra. Dosahuje se rychlostí 500 Kbps až 10 Mbps. Další problém ("noise funneling") spojený s "odchozím" kanálem je popsán v kapitole V.

Oba přenosové kanály jsou typicky sdíleny 500 až dvěma tisíci uživateli na jednom segmentu kabelové sítě.

Na obrázku je schéma typické rozsáhlé sítě kabelové televize (příklad z USA, v ČR sítě tohoto rozsahu už vzhledem k počtu obyvatel neexistují). Médiem je typicky částečně optické vlákno, částečně koaxiální kabel, tato struktura se označuje HFC (Hybrid Fiber Coax). Optické vláno se používá v "páteřní" části sítě (levá strana schématu), koaxiální kabel na úrovni účastnických přípojek (pravá strana schématu).

Oblastní kabelové centrum je napojeno na centrálu společnosti (zprostředkovává vlastní kabelové vysílání, dále radiové, televizní a satelitní), v případě poskytování připojení k Internetu (o to se zajímáme) má do něj vlastní nezávislé připojení, dále je časté napojení na telefonní síť (IP Telephony). Jedno oblastní centrum většinou obsluhuje 200 až 400 tisíc domácností. Dalším stupněm jsou distribuční huby (přenos je stále realizován optickým vláknem). Každý z nich obsluhuje 20 až 40 tisíc domácností prostřednictvím "metropolitní" sítě. Zároveň se v této fázi typicky převádí digitální signál na analogový. U starších sítí je již od počátku optickým vláknem veden signál analogový, analogová modulace se tedy neprovádí. Dále je spojení vedeno do optických uzlů (každý pro 500 až tisíc účastníků). V uzlech je opto-elektrickým odbočovačem signál převeden na elektrický a přenesen koaxiálním kabelem až k účastníkovi (v hustější zástavbě, např. na sídlišti, se jedná již jen o vzdálenost desítek až stovek metrů). Analogový signál se na této úrovni přenáší na základě klasických televizních norem. [3]

Přestože největší část vzdálenosti mezi kabelovým centrem a uživatelem je vedena páteřní sítí (optickým vláknem) a pouze malý zbytek individuálními přípojkami, celkový poměr délky použitých kabelů je opačný. Odhadem 50% je spotřebováno na individuální přípojky, 38% v distribuční části a pouze zbývajících 12% v páteřní síti. To je přirozeně dané hierarchickou strukturou kabelové sítě. [1]

Kabely bývají vedeny vzduchem (využívají například sloupů telefonního vedení) nebo podzemí. Podzemní varianta je pochopitelně dražší, ale lokální licenční podmínky často vyžadují tento způsob.

Vzhledem k vlastnostem koaxiálního kabelu je třeba zesilovat jimi vedený signál. Zesilovače jsou rozmístněny průměrně každých 700 metrů. Tyto zesilovače vyžadují napájení elektrickým proudem, ten je rozváděn přímo prostřednictvím koaxiálního kabelu. Protože jeho frekvence je velice nízká neinterferuje s přenášeným signálem. Elektrický proud je do kabelového vedení dodáván v kabelovém centru a v dalších bodech vedení (z veřejné elektrické sítě). V místě individuální přípojky účastníka je elektrický proud odizolován, tedy není veden až do domácnosti. Nutnost napájení elektrickým proudem činí kabelovou televizi zranitelnou v případě výpadků proudu (to je řešeno záložními zdroji). [1]

U méně rozsáhlých sítí jsou některé úrovně tohoto modelu vynechané. Jednotlivé sítě se také liší tím, do jak "nízké"úrovně je použito digitálního signálu, tj. kde dojde k jeho převodu na analogový. Odlišnost může být i ve způsobu vedení obousměrného signálu optickými vlákny, oba signály mohou být vedeny jedním (je nutné použít optické frekvenční výhybky) nebo mohou výt položena dvě vlákna (jedno pro každý směr).

V příloze F je schéma architektury datové sítě Tes Media.

Úroveň účastníka (domácnosti)

Ke každému účastníkovy (domácnosti) je veden koaxiální kabel. Protože signál jím vedený obsahuje data určená pro různá koncová zařízení (televize, rádio, počítač...), je nutné ho nejdříve rozdělit. To se zajišťuje frekvenčním multiplexováním pomocí kmitočtové výhybky.

Pokud je při zapojování jednotlivých koncových zařízení nutné kabelové vedení rozdělit několikrát (zvláště u rozsáhlejších domácností a firem a při několika TV/PC), doporučuje se zapojit osobní počítač pokud možno co nejdříve. Každé rozdělení signál oslabuje a právě datové přenosy jsou na toto nejvíce citlivé. V tomto případě nelze použít klasické zesilovače televizního signálu, protože ty zesilují signál jen v jednom směru a často mají negativní vliv i na jeho kvalitu. [10]

Budování

Při zavádění datových přenosů musí kabelový operátor vyřešit dva problémy: jakou a jak velkou část vysílacího spektra věnovat na tento přenos a jak zajistit obousměrný provoz.

Řešení prvního problému není komplikované a je již poměrně dobře standardizované (viz kapitola II.). Druhý problém přináší mnoho komplikací a je největší složkou nákladů na vybudování datové sítě. Klasické sítě kabelové televize jsou jednosměrné (broadcast), což vyplívá z jejích původního určení (šíření televizního signálu). Pro zajištění datového přenosu pro Internet je ale potřeba obousměrný přenos. Toto lze zajistit obecně buď skutečným zajištěním zpětného toku dat nebo použitím jiné sítě (typicky JTS). Druhé řešení se nazývá "Telco-Return."

Obousměrný přenos

Pro zajištění obousměrného přenosu je nutné, aby byl "obousměrný" každý prvek sítě. Některé komponenty klasické kabelové sítě již obousměrné jsou (část vedená koaxiálním kabelem a některé další prvky). Mezi prvky, které je třeba upravit patří hlavně optické vlákno a aktivní prvky (zesilovače).

Na zajištění obousměrnosti optické linky existují dva postupy. Při použití prvního se pro zpětný směr použije již existující vlákno. Je však třeba použít frekvenčních výhybek. Protože tato varianta je velmi nákladná, používá se (tam kde je to možné) druhá možnost. Tou je položení dalšího vlákna, čímž se vyhne problému filtrování.

Další jednosměrné prvky sítě se nahrazují svými dvousměrnými verzemi. U zesilovačů také existují dvě možnosti nahrazení. V části sítě, kde je signál vedený koaxiálním kabelem není někdy vhodné použít zesilovače aktivní v obou směrech, protože koaxiální kabel má ve zpětném směru nižší útlum, použije se tedy zesilovač aktivní pouze v jednom směru ("dopředném").

"Zpětný" signál má oproti "dopřednému" velkou nevýhodu vyplývající z problému nazývaném "noise funneling." Příklad: Signál vysílaný z centra je v rozdělovači distribuován jednotlivým uživatelům a stejně tak jak je rozdělován signál je rozdělován i šum s ním přenášený, poměr signál/šum zůstává tedy zachován. Naopak pokud je signál vysílaný od jednoho z účastníků (společně s ním neseným šumem) spojen ze šumem který je přítomný v přípojkách od ostatních účastníků (kteří v tom okamžiku nevysílají), je výsledný poměr signál/šum podstatně horší. Tento problém se snižuje úměrně s počtem účastníků připojených na jeden uzel. [1]

Komponenta	Náklady na domácnost
Vybavení kabelového centra	$12
Optická páteřní síť	$26
Rozhraní mezi optickým a koaxiálním kabelem	$19
Distribuční síť	$182
Individuální přípojka	$82
Vybavení na straně uživatele	$103
Celkem	$424

Telco-Return

Tato varianta je většinou pro svoje jednoduché provedení používána v počátečních fázích zavádění datových přenosů. Pro "dopředný" směr mohou být snadno využity velké kapacity kabelové sítě, protože pro zajištění přenosu dat tímto směrem není nutné provádět zásadnější zásahy do sítě. Pro "zpětný" směr se využívají jiné sítě, typicky klasická telefonní linka resp. ISDN (DBS). Je tedy využíváno faktu, že "příchozích" dat je většinou podstatně více než "ochozích," pro které stačí přenosová kapacita telefonní linky (56 Kbps resp. 128 Kbps pro ISDN). Model Telco-Return byl převzat z obdobných implementací, např. ze systému Internetu přes satelit.

Oproti plnohodnotnému obousměrnému datovému přenosu nepřináší Telco-Return dvě výhody kabelové datové sítě proti klasickému komutovanému připojení, tedy úsporu za telefonní poplatky (je třeba platit jak poplatky telefonnímu operátorovi, tak poskytovateli připojení přes kabelovou síť a platí se "od minuty") a při připojení je blokována telefonní linka.

Kabelové modemy

Jak již z názvu tohoto zařízení vyplývá provádí kabelový modem modulaci a demodulaci. Tedy stejné funkce jako dial-up modem, kabelový modem je ale podstatně složitější zařízení. Kromě modulátoru a demodulátoru obsahuje navíc tuner, šifrovací/dešifrovací zařízení, bridge, router, SNMP agenta a Ethernetové rozhraní [7]. Ne všechny tyto části jsou součástí každého typu kabelového modemu, záleží na výrobci a účelu modemu. Kabelové modemy pracují na vrstvě 1 (fyzické), 2 (logické) a někdy i vrstvě 3 modelu OSI (Open System Interconnect).

Většina současných kabelových modemů jsou externí zařízení připojovaná k osobnímu počítači prostřednictvím 10Base-T Ethernetové karty. Modernější řešení je připojení přes USB (Universal Serial Bus). Další možností je přídavná interní karta (PCI) [7]. Výhodou interních modemů je, že nevyžadují Ethernetové rozhraní, ubude tedy jedno potencionálně problémové místo. Na druhou stranu nevýhodou je, že použití interního modemu (vlastně přídavné karty) je omezeno na jednu architekturu osobního počítače, zatímco externí modem lze napojit na každý počítač, který podporuje dané rozhraní (Ethernet resp. USB).

Standardy

V současnosti existuji tři mezinárodní standardy pro kabelové modemy. První je DOCSIS, což je standard používaný hlavně v Severní Americe. Druhý je DVB/DAVIC EuroModem, který se prosazuje v Evropě. Standard 802.14 je spíše teoretický, zaměřený hlavně na budoucí směřování vývoje.

IEEE 802.14

V roce 1994 IEEE (The Institute of Electronic and Electrical Engineering) inicioval založení skupiny Cable TV Media Access Control (linková vrstva) and Physical (fyzická vrstva) Protocol Working Group [11]. Jejím cílem mělo být vytvoření mezinárodního standardu kabelových modemů. Podle původního plánu měl být vydán v prosinci 1995, projekt se však zpozdil o více než dva roky. Toto zpoždění přimělo velké kabelové operátory k vytvoření vlastního standardu (viz další podkapitola DOCSIS).

Standard IEEE 802.14 definuje služby poskytované sítí kabelové televize, její topologii, klíčové předpoklady, omezení, parametry a kriteria k jejich měření. Pro fyzickou vrstvu tento standard podporuje normu J.83 ITU (International Telecommunications Union) a její doložky A až C. Tato norma definuje modulaci 64/256 QAM, která má tři varianty: pro Evropu (doložka A), pro Spojené státy (doložka B) a Japonsko (doložka C). Pro linkovou vrstvu je definováno jako standardní řešení ATM (Asynchronous Transfer Mode). Jsou tu specifikovány buňky o velikosti 53 bytů. Při použití protokolů jako je např. IP je nutné každý paket rozdělit do buněk a po přenesení jej znovu složit. Každá stanice je identifikována pomocí 12-bitové adresy. Pro propojení kabelového modemu s PC se doporučuje 10Base-T ethernetové spojení.

DOCSIS

V lednu 1996 skupina vlivných kabelových operátorů založila organizaci MCNS (Multimedia Cable Network System Partners Ltd.) [4]. Mezi zakladateli byli společnosti jako MSOs Comcast, Cox, AT&T (dříve TCI), Time Warner, MediaOne, CableLabs nebo Rogers Cablesystems. Tato organizace publikovala první verzi svého standardu DOCSIS (Data Over Cable Service Interface) v březnu 1997. Výrobci začali téměř okamžitě připravovat prototypy a v prosinci 1997 byl již systém připraven ke komerčnímu použití (tedy dříve než byl vůbec zveřejněn standard IEEE 802.14). Důvod proč byl nástup tohoto standardu tak rychlý, je že jeho autoři mysleli především na jednoduchost jeho implementace ve stávajících kabelových sítích (na rozdíl od IEEE 802.14). V březnu 1998 byl DOCSIS přijat ITU (International Telecommunication Union) jako standard pro kabelové modemy ITU J.122.

Fyzická vrstva je navržena stejně jako v IEEE 802.14. Rozdíl je až v linkové vrstvě. Právě z její odlišné specifikace vyplývá jednodušší implementace. Je totiž podporován přenos paketů s proměnnou délkou (lepší podpora pro protokol IP). Na propojení modemu a počítače se stejně jako u IEEE používá 10Base-T ethernetové spojení.

Společnost CableLabs byla určena k testování kabelových modemů, aby byla zaručena vzájemná kompatibilita zařízení od různých výrobců. Vyhovujícím modelům je vydán certifikát, který osvědčuje jejich standardizaci. CMTS (Cable Modem Termination System) jednotky sice nemusejí být certifikovány, ale CableLabs má právo posoudit jejich kvalitu a vydávat doporučení. V současnosti má více než 30 firem certifikaci k výrobě kabelových modemů standardu DOCSIS.

V dubnu 1999 byla vydána nová verze standardu DOCSIS 1.1 [12]. Rozšíření spočívá například v hardwarové podpoře rozdělování paketů, což umožní lepší kvalitu hlasových a multimediálních služeb ( podrobnosti v kapitole VII.). Verze 1.1 je zpětně kompatibilní s verzí 1.0, což umožní souběžné fungování modemů obou verzí. Do budoucna je plánováno další rozšíření standardu, které by mělo hlavně přinést zvýšení kapacity "odchozího" signálu využitím technologie FA-TDMA (Frequency-Agile Time Division Multiple Access) společnosti Broadcom a S-CDMA (Synchronous code Division Multiple Access) společnosti Terayon Communication Systems.

V příloze A je seznam modemů a v příloze B seznam zařízení CMTS vyhovujících standardu DOCSIS, obojí včetně výrobců.

DVB/DAVIC EuroModem

V Evropě se v poslední době stále více prosazuje standard DVB (Digital Video Broadcast) a DAVIC (Digital Audio Video Council) [4]. Již nyní má podporu více než 15 dodavatelů. Organizace ECL (EuroCableLabs), která je řízena Evropskou asociací kabelové komunikace upřednostňuje tento standard před DOCSIS. Podporují ho také evropští operátoři, protože více vyhovuje architektuře jejich sítí. Významnou je také typická evropská averze k amerických řešením. [13]

Mezi kabelové sítě, jejich řešení datových přenosů vyhovuje tomuto standardu patří: Cablecom (Švýcarsko), Cablelink (Irsko), Deutsche Telekom (Německo), France Telecom Cable (Francie), Helsinki Media (Finsko), NV Casema (Nizozemsko), NV CasTel (Nizozemsko), O.tel.o. (Německo), Palet Kabelcom (Nizozemsko), StjarnTV (Švédsko), Tele Danmark (Dánsko), Telenor Avidi (Norsko), a Telia InfoMedia TeleVision (Švédsko).

V příloze C je seznam modemů vyhovujících standardu EuroModem, včetně výrobců.

IP Telefonie

Po Internetu je telefonie asi nejzajímavější (z pohledu uživatele i operátora) datovou službou, kterou lze provozovat po síti kabelové televize. Kabelové operátory zpočátku od zavedení této služby odrazovali vysoké investiční náklady, raději se soustřeďovali na perspektivnější Internet. V původních plánech vyžadovalo zavedení možnosti hlasových přenosů další rozšíření sítě, ovšem pokud již došlo k úpravám pro podporu datových přenosů je již snadné je využít k IP telefonii. Tím operátor ušetří náklady na další hardwarové vybavení, nové kanály, podpůrné systémy a zaměstnance obsluhující službu.

Výhodou IP Telefonie po kabelové síti oproti klasickému Internetu, je že celá trasa od koncového uživatele až do JTS je vedena po síti kabelového operátora. Ten tedy není závislí na kvalitě ostatních telekomunikačních sítí, celá tíha systému je pouze na něm [5].

Problémem při přenosu telefonního hovoru (obecně jakéhokoliv přenosu v reálném čase) je, že i nepatrné zpoždění v řádu desetin sekundy velmi silně ovlivní kvalitu. Klasické telefonní sítě obcházejí tento problém vyhrazením okruhu o kapacitě 64 Kbps mezi dvěma účastníky po celou dobu hovoru. Velká část této kapacity je ovšem nevyužita, protože po podstatnou část hovoru je v každém ze směrů ticho. IP Telefonie využívá přenosovou kapacitu skutečně jen tehdy když je co odesílat (tedy když účastník hovoří). Při použití efektivních kompresí se sníží nároky až na 8 Kbps. Protože se data odesílají v paketech, roste u tohoto řešení riziko zpoždění. Zájmem kabelových operátorů bylo tento problém co nejvíce omezit.

V září 1997 organizace CableLabs iniciovala projekt PacketCable, který měl uspokojivě vyřešit zpožďování přenosů a další problémy spojené s IP Telefonií. Prvním krokem byla specifikace MGCP (Media Gateway Control Protocol), která definuje kompresní algoritmy které budou používány (například G.729 a G.711). Dalším krokem bylo určení tří klíčových prvků, které bylo nutné zakomponovat do DOCSIS standardu, tedy fragmentace a opětné sestavení paketů v "odchozím" kanálu a dále podpora pro jednotný čas (national clock) pro zajištění synchronizace. Také bylo nutné snížit tolerovanou dobu zpoždění z 50-70 ms (DOCSIS 1.0) až na 2 ms. Všechny tyto vylepšení byly zakomponovány do nové verze standardu DOCSIS 1.1. [14]

Součástí projektu PacketCable je i vývoj samostatného telefonního přístroje napojitelného přímo na kabelový modem, aby nebylo nutné používat k telefonování osobní počítač. Tuto funkci podporují až kabelové modemy verze 1.1, předpokládané zvýšení jejich ceny oproti verzi 1.0 je 20 až 30%. Další zvýšení ceny přinese integrování záložního zdroje napájení, aby byl telefonní systém nezávislý na výpadcích proudu.

Krátkodobý cíl kabelových operátorů je obejít lokální telefonní společnosti a umožnit svým zákazníkům volat v jisté omezené oblasti jen přes jejich síť. Dálkové hovory budou uskutečňovány i nadále přes JTS. V další fázi, po propojení konkurenčních kabelových sítí, bude možné uskutečnit hovor přímo přes datovou síť i mezi zákazníky různých společností, tedy i dálkové hovory.

Přehled trhu

Světový trh

Přehled světového trhu souvisejícího s datovými službami po rozvodech kabelové televize nelze postihnout v několika odstavcích. Proto uvádím jen stručné charakteristiky trhu a předpovědi do budoucna. Je pro doplnění bych uvedl, že typická cena za připojení k Internetu přes rozvody kabelové televize je v USA přibližně $40 až $60 za měsíc (neomezený přístup a pronájem modemu) [3]. V příloze E je seznam vybraných světových kabelových sítí, které poskytujících datové služby.

Společnost	Kusy (tisíce)	Podíl na trhu
Motorola	650	32,5%
Terayon	271	13,6%
3Com	254	12,7%
Com21	184	9,2%
Toshiba	150	7,5%
Ostatní	490	24,5%
Celkem	1 999	100,0%

Rok	S.Am.	Evr.	Asie	LA	Afrika	∑	Cena vybavení	Zisky
1998	0.35	0.15	0.05	0.01	0.00	0.56	$269	$448.0
1999	0.79	0.45	0.16	0.10	0.00	1.50	$720	$658.0
2000	1.93	1.13	0.72	0.40	0.01	4.18	$2,008	$1,606.5
2001	3.09	2.53	1.88	0.90	0.01	8.41	$3,364	$2,532.5
2002	4.63	4.43	2.82	1.58	0.01	13.47	$5,388	$2,528.5
2003	6.16	6.64	4.23	2.52	0.04	19.59	$7,841	$2,439.2
2004	7.45	8.84	6.35	3.53	0.10	26.26	$10,512	$2,643.7
2005	8.64	11.05	8.88	4.76	0.15	33.49	$12,074	$2,806.4
2006	9.77	12.70	11.10	6.10	0.25	39.92	$14,402	$2,478.6
2007	10.74	13.97	12.77	7.50	0.44	45.43	$16,406	$2,084.4

Operátor	Zákazníci	Podíl
AT&T	888,000	23,20%
Time Warner	719,000	18,70%
Cox	398,816	10,40%
Comcast	303,600	7,90%
Shaw	302,000	7,80%
Rogers	300,400	7,80%
Charter	184,600	4,80%
Cablevision	139,700	3,60%
Videotron	108,000	2,80%
Cogeco	74,000	1,90%
Adelphia	100,000	2,60%
RCN	52,348	1,30%
Ostatní	255,000	7,20%
Celkem	3,825,464	100,00%

Trh v České republice

Na území České republiky provozuje kabelovou televizi několik desítek (cca 70) společností. Datové přenosy umožňuje pouze malá část z nich. Pochopitelným důvodem jsou vysoké investiční náklady na potřebné technické vybavení, a hlavně na zavedení obousměrného přenosu. Z tohoto důvodu provozují datové přenosy zatím jen společnosti s velkým počtem zákazníků, které mohou očekávat rychlý návrat investic. Také některé malé firmy provozují datové přenosy, a to v případě, že je svou síť poskytují jako přenosové médium jiným společnostem a tím mají zajištěn dostatečný zisk. Poskytnutí Internetu běžným uživatelům je v tomto případě doplňkovou službou.

TesMedia

Společnost TesMedia provozuje kabelové sítě v okolí Příbrami, Neratovic, Litoměřic, Kralup, Teplic, Meziboří, Varnsdorfu, Děčína, Nymburka a Nového Boru [16]. Mimo to je TesMedia v současnosti jedinou konkurencí společnosti UPC na území Prahy (městské části 8 a 9) [26]. Datové přenosy jsou provozovány pouze v Praze (bez Internetu) a Kralupech, v ostatních oblastech se zavedení plánuje v blízké budoucnosti, síť je na to již většinou připravena.

Kabelová síť TesMedia je založena na technologii HFC. Přenosová kapacita v "dopředném" směru je 40 analogových televizních a 20 rozhlasových, 200 digitálních televizních a 155 Mbps na datové přenosy. Ve "zpětném" směru je rezervováno 5 až 30 Mhz (podle lokality), využívá se QPSK nebo QAM 16, průměrná přenosová kapacita je 34 Mbps. Velká část kapacity je v současnosti nevyužita, přesto se společnost snaží ji dále rozšiřovat, hlavně snížením počtu účastníků napojených na jeden optický uzel. [17]

V síti jsou pro hlavní stanice využívány produkty společností Philips, Nokia, Scientific Atlanta, Arcodan, českého výrobce Satco a německé firmy Blankom. Optické přenosové lasery jsou od americké společnosti Antec, kabely (optické i koaxiální) od firem Commscope, Belden, Alcatel, optické přijímače a zesilovače jsou typicky výrobky amerických a dánských firem Arcodan, Antec, Danlab, konektory jsou dánské CableCon. Nejpodstatnější komponenty umožňující datové přenosy jsou dodávány firmou Nortel (Kralupy) a firmou 3Com (Praha). Síť odpovídá standardu DOCSIS. Další podrobnosti o použitých technologiích jsou v příloze F.

Mezi datové služby, které společnost TesMedia plánuje provozovat (nebo již provozuje) patří televizní digitální kabelové vysílání, datové služby včetně přístupu k Internetu, hlasové služby, pronajímání okruhů pro privátní datové sítě propojující počítačové sítě a pobočkové telefonní ústředny menších i větších společností, pay-per-view TV (programy placené televize na objednávku), videokonference, home-shopping, home-banking, bezpečnostní systémy pro hlídání objektů a bytů, vysokorychlostní přenos dat, technologický sběr dat atd.

Intercable CZ

Intercable CZ patří do skupiny KPN, která provozuje kabelové sítě ve střední Evropě. Na území České republiky provozuje v rámci své sítě datové služby, zatím však ne Internet, jeho zavedení je plánováno během několika let. Mezi poskytované služby patří [18]:

• Telemetrické služby: dálkové měření spotřeby tepla, plynu, elektřiny, vody apod. a telekontrola této spotřeby
• Kontrola domů a objektů: identifikace stavů selhání, vysílání varovných zpráv od uživatele do dohlížecího centra, jakým je například dispečink, bezpečnostní agentura, policie apod.
• Pomalý a středně rychlý přenos dat: jsou poskytovány přenosové cesty pro digitální signály, lze poskytovat také přenos takzvanou řízenou komunikací, například pro přístup do databází, elektronické pošty, bankovních služeb, propojení počítačů apod.
• Úzkopásmové služby: jsou poskytovány standardní služby jako EDI - elektronická výměna dat, videotext, přenos souborů, a také nestandardní jako interakční vyhledávací služby, transakční služby...
• Telekonferenční služby: audio, ale také videokonferenční širokopásmé spojení.
• Metropolitní/veřejné počítačové sítě: sítě s přenosovou rychlostí od jednotek do násobků Mbps.
• Širokopásmové dvousměrné služby: nabízejí možnosti širší interakčnosti, jako jsou nákupy z domova, rezervace, výukové programy, hry, videa na přání apod.

KTV Ostrava

Tato společnost provozuje kabelovou televizi na území Ostravy [19]. Podrobné informace o technické realizaci se bohužel nepodařilo získat.

SelfNet

Kabelová síť SelfNet je provozována společností Self Servis. Pokryto je několik desítek převážně středně velkých měst, datové přenosy jsou poskytovány jen v některých oblastech a to: Moravský Krumlov, Ivančice, Rosice, Oslavany, Neslovice, Slapanice, Ždář nad Sázavou, Nymburk a Holešov [20].

Pro distribuci dat je využíván produkt společnosti Bay Networks LanCity. Tento systém firma Self Servis spravuje systémem, který sama vyvinula na bázi operačního systému UNIX NetBSD. Na stejném operačním systému běží celá intranetová síť [21].

Konektivita je poskytována prostřednictvím páteřní sítě CZECHBONE, která má přímé napojení do uzlu NIX.CZ o velikosti 100 Mbps a 2 Mbps do uzlu EBONE. Na únor 2001 je plánováno další přímé připojení 2 Mbps do uzlu Zephyr (přímá linka do USA).

UPC (DattelKabel)

UPC Česká republika, a. s. patří do celosvětové skupiny společností UPC (United Pan-Europe Communications). Byla založena roku 1990 (pod jménem Kabel Plus) a byla první, která zajišťovala kabelové služby v ČR. V září 2000 odkoupila další velké české kabelové společnosti Dattel Kabel a Kabel Net. Tím vznikla skupina s největším podílem na trhu. Zejména pro plánované dramatické navýšení cen od ledna 2001 (až o 300 %) bude tuto fúzi posuzovat ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) [27].

Ze tří sloučených společností jako jediná provozovala datové přenosy firma Dattel Kabel, UPC hodlá tuto službu dále rozšiřovat, aby pokryla co největší část svých zákazníků. Služba je nabízena pod názvem Mistral. V plánu je sloučení oddělení technické podpory do zákaznického centra UPC. V některých oblastech (Pankrác, Modřany, Kamýk, Krč, Butovice, Lužiny, Stodůlky...) se nyní prování upgrade kabelových rozvodů, který zvýší rychlost připojení. Zvyšovat se také bude konektivita do Internetu a peeringové připojení na ostatní poskytovatele [23].

Datová síť Mistral je založena na technologii firmy NetGame. Na straně uživatele se používají modemy NeMo, které umožňují "dopředný" fullduplexní přenos o rychlosti 10 Mbps a "zpětný" 2,5 Mbps. Rychlost připojení je ovšem ze strany provozovatele omezována. Modem se připojuje k osobnímu počítači přes 10Base-T Ethernetové rozhraní. Zákazník má možnost od společnosti modem odkoupit (8199 Kč včetně DPH) nebo pronajmout za 99 Kč/měsíc. Mimo produktů firmy NeMo se dále používá MicroLink Cable modem. IP adresa je standardně přidělována dynamicky (protokolem DHCP), je možné za dodatečný poplatek objednat pevnou adresu. Síť je založena na standardu DOCSIS. [24]

Konektivita do Internetu je zajištěna připojením přes GTS (člen NIXu). Využívá se adresní prostor v rozsahu 62.168.0.0/18 (62.168.48.0-62.168.63.255) a 62.24.64.0/19 (62.24.64.0-62.24.71.255).

Ceníky společností UPC, Self Net, Tes Media a KTV Ostava jsou v přílohách G až J.

Postup zpracování práce

Mou snahou bylo v první řadě vyhledat dostupné tištěné podklady pro dané téma. Zejména mne zajímaly údaje o českém trhu. Bohužel (nebo naštěstí) se situace u nás vyvíjí tak rychle, že všechny "papírové" zdroje již byly zastaralé. Jde zejména o nedávné sloučení firem DattelKabel, Kabel Plus a KabelNet pod UPC. Následkem tohoto sloučení DattelKabel i KabelNet ukončili provoz svých Internetových serverů a UPC zatím moc informací neposkytuje (jak na informační lince tak na své Internetové stránce). Velmi rozsáhlé a podrobné informace má na svých stránkách společnost TesMedia, ale i další menší kabeloví operátoři (Self Net...). Překvapivě touto formou poskytují i velmi interní údaje o konfiguraci své sítě. Nejméně problematické bylo vyhledání informací o standardech a technických specifikacích datových kabelových sítí. Naopak se mi nepodařilo získat přehled cen kabelových modemů na českém trhu, většina našich operátorů modemy pronajímá a i v případě, že má zákazník možnost si modem odkoupit, je mu nabídnuta jen značka podporovaná operátorem. Skutečný "trh" s tímto zbožím, tedy u nás ještě není vytvořen.

Závěr

Oblast datových přenosů po kabelové televizi je jednou z nejnovějších na telekomunikačním trhu a vzhledem k rozsáhlým investicím se dá očekávat, že je i jednou z nejperspektivnějších. Z tohoto pohledu je potěšující, že již většina datových sítí odpovídá některému z mezinárodních standardů. To umožní uživatelům snazší přechod k jiné společnosti, což podpoří konkurenční boj, donutí operátory ke zlepšení kvality a zlevnění služby. Tento faktor přiláká další zákazníky, což povede k rozvoji oboru.

Zajímavá je i situace u nás. Perspektivnost datových přenosů si uvědomuje každý provozovatel kabelové televize. V okamžiku kdy padnou finanční bariéry (až bude zajištěna návratnost investic) se může z této služby stát jeden z nejrozšířenějších způsobů připojení k Internetu. Plánovaný vstup UPC na český trh kabelových sítí vyvolal v tomto směru velká očekávání. Se svým silným finančním zázemím si mohl dovolit pokrýt vysoké investiční náklady. Bohužel realita byla opačná. UPC si vzhledem k téměř monopolnímu postavení, které nyní na trhu má, mohl dovolit zvýšit ceny na několikanásobek oproti původní službě Dattel Kabelu. Nezbývá než doufat, že vyšší zisky, které jí to přinese investuje do rozvoje sítě a zkvalitnění služeb.

Použité zkratky

ATM

Asynchronous Transfer Mode (Přenášení data po částech pevné velikosti - buňkách)

CMTS

Cable Modem Termination System ("Modem" na straně kabelového operátora)

DAVIC

Digital Audio Video Council

DBS

Direct Broadcast Satellite

DMX

Digital Music Express (Digitální vysílání hudby v CD kvalitě)

DOCSIS

Data Over Cable Service Interface (Americký standard pro kabelové modemy)

DVB

Digital Video Broadcast

EDI

Electronic Data Exchange (Elektronická výměna dat)

FA-TDMA

Frequency-Agile Time Division Multiple Access

FTP

File Transfer Protocol (Internetový protokol pro přenos dat)

HDTV

High Definition Television (Standard digitální televize)

HFC

Hybrid Fiber Coax (Síť kombinující optická vlákna a koaxiální kabely)

IEEE

Institute of Electronic and Electrical Engineering (Standardizační komise elektr.)

IP

Internet Protocol (Síťový protokol používaný v Internetu)

ISDN

Integrated Services Digital Network (digitální telekomunikační síť)

ITU

International Telecommunications Union

JTS

Jednotná telefonní síť

MCNS

Multimedia Cable Network System Partners

MGCP

Media Gateway Control Protocol

OSI

Open System Interconnect (Specifikace propojování otevřených systémů)

PCI

Peripheral Component Interface (Lokální sběrnice pro osobní počítače)

QAM

Quadrature Amplitude Modulation (Kvadraturní amplitudová modulace signálu)

QPSK

Qadrature Phase Shift Keying (Kvadraturní fázová modulace signálu)

S-CDMA

Synchronous code Division Multiple Access

SCP

Secure Copy Protocol (Protokol pro přenos souborů nad protokolem SSH)

SFTP

Secure File Transfer Protocol (Bezpečnější verze FTP)

SNMP

Simple Network Management Protocol

ÚOHS

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

USB

Universal Serial Bus (Sériová sběrnice pro osobní počítače)

Použitá literatura

[1]

Integrated Digital Services for Cable Networks by David Gingold, 1996
http://rpcp.mit.edu/~gingold/thesis/gingold-thesis.pdf

Information service of Kinetic Strategies (http://www.cabledatacomnews.com/)

[2]

Cable Data Netword Architecture
http://www.cabledatacomnews.com/cmic/diagram.html

[3]

Overview of Cable Modem Technology and Services
http://www.cabledatacomnews.com/cmic/diagram.html

[4]

Cable Modem Standards and Specifications
http://www.cabledatacomnews.com/cmic/cmic3.html

[5]

Cable IP Telephony Primer
http://www.cabledatacomnews.com/iptel/iptel.html

[6]

Cable Modem Market Stats & Projections
http://www.cabledatacomnews.com/cmic/cmic16.html

[7]

Cable Modem FAQ
http://www.cabledatacomnews.com/cmic/cmic2.html

CATV CyberLab (http://www.catv.org/)

[8]

Stats / Projections
http://www.catv.org/frame/cmm_stats.html

[9]

Applications
http://www.catv.org/frame/cmt_applications.html

[10]

Splitting a Cable TV line
http://www.cablemodemhelp.com/tvsplitter.htm

[11]

IEEE Computer Society Works On Two-Way Cable-TV Protocol Standard, 802.14
http://www.com21.com/pages/ieee-802.14.html

[12]

DOCSIS Interim Specifications
http://www.cablemodem.com/specifications.html

[13]

Technical Specification of a European Cable Modem
http://www.eurocablelabs.com/em/doc/990512euromodem.pdf

[14]

PacketCable Project Specifications
http://www.packetcable.com/specifications.html

TesMedia (http://www.tesmedia.cz/)

[15]

Internet over HFC
http://www.tesmedia.cz/data/indexCz.html

[16]

Lokality
http://www.tesmedia.cz/lokality.html

[17]

Technologie
http://www.tesmedia.cz/techCz.html

[18]

Intercable: Služby multifunkčních kabelových sítí
http://www.intercable.cz/o_nas.html

[19]

KTV Internet
http://cobalt.ktv-ova.cz/internet.htm

Self Servis (http://www.selfnet.cz/)

[20]

Propojené TKR
http://www.selfnet.cz/cz/dtkr_ucastnici.html

[21]

Technologie
http://www.selfnet.cz/cz/dtkr_technologie.html

[22]

Ceník služeb a konektivity
http://www.selfnet.cz/cz/ceny.html

[23]

Servisní stránky MISTRAL
http://mistral.dkm.cz/

[24]

Hlavní charakteristiky sítě DattelKabel
http://www.cable.cz/dattel.php3

[25]

Ceník Internetového připojení prostřednictvím kabelové televize Mistral
http://www.dattelkabel.cz/INTERNET/CENIKIN/cenikin.htm

Lidové noviny

[26]

Robert H. Gardner, Vladimír Petržílka: Byla poškozena dobrá pověst
Lidové noviny 16.11.2000

[27]

ČTK: Antimonopolní úřad vyšetřuje zdražování kabelové televize
Lidové noviny 23.11.2000

Dodatky

A. Výrobci kabelových modemů DOCSIS

Dodavatel	Výrobek	Certifik. CableLabs	Poznámka
3Com	HomeConnect Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem (používá BCM3300)
3Com	U.S Robotics CMI	Ne	DOCSIS 1.0 interní PCI karta
3Com	U.S Robotics CMX	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem, používá AT&T, Cablevision, MediaOne a další
Alcatel	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem, vyvinuto s TurboNet (kompat. S 1.1 )
Ambit Microsystems	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 Ethernetový kabelový modem (používá Conexant CN9414)
Ambit Microsystems	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 USB kabelový modem (používá Conexant CN9414)
Arris Int. (Nortel)	CM100	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Arris Int. (Nortel)	CM200	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá BCM3300)
Arris Int. (Nortel)	CM200U	Ano	DOCSIS 1.0 USB externí kabelový modem (používá BCM3300)
Askey	CME010	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem založený na referenčním designu Cisco
Askey	CME030	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem (používá BCM3300)
Askey	CME033	Ano	DOCSIS 1.0 USB externí modem (používá BCM3300)
BestData	SmartOne CMX 100	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá TI a TurboNet design)
BestData	SmartOne CMX 110	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá TI and TurboNet design)
Cisco Systems	uBR904	Ano	DOCSIS 1.0 kabelový modem a router s integrovaným čtyřportovým hubem
Cisco Systems	uBR924	Ano	DOCSIS 1.0 kabelový modem a router, podpora pro VoIP (používá BCM3300)
Com21	DOXport 101	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá TI a TurboNet design)
Com21	DOXport 1010	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem, používá Videotron (používá BCM3300)
Com21	DOXport 111	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá TI a TurboNet design)
Com21	DOXport 1110	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Com21	DOXport 121	Ano	DOCSIS 1.0 externí USB modem (používá TI a TurboNet design)
Com21	DOXport 5020	Ne	DOCSIS 1.0 kabelový modem a router s integrovaným čtyřportovým hubem, NAT a DHCP podpora
D-Link Systems	D-Link Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 Ethernetový kabelový modem (používá Conexant CN9414)
DX Antenna	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Daewoo	Cable Modem	Ne	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Dassault	Web C@ble	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem založený na designu Cisco
DeltaKabel	DEMOS-38	Ne	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
E-Tech	ICE 200	Ne	DOCSIS 1.0 externí modem, USB i Ethernetová verze (používá BCM3300)
E-Tech	ITCM	Ne	DOCSIS 1.0 externí modem s podporou VoIP (používá BCM3300)
Elsa	Cable Modem	Ne	DOCSIS 1.0 externí modem
Ericsson	PipeRider	Ano	DOCSIS 1.0 external USB modem (používá BCM3300)
Future Networks	FN100	Ano	DOCSIS 1.0 modem založený na TI
Future Networks	FN110	Ano	DOCSIS 1.0 modem (1.1 kompat.) TI LBT4040 chipset
GAD Line	Cyber Mode 800	Ne	DOCSIS 1.0 externí modem s podporou VoIP (používá BCM3300)
GVC	PCI Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 PCI karta (používá Conexant CN9414)
GVC	USB Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 USB externí modem (používá BCM3300)
HighSpeed Surfing	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (1.1 kompat.)
Joohong	SuperLink 2000	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (1.1 kompat.)
Maspro Denkoh	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem
Motorola	DL 100	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem s Ethernetovým a USB rozhraním
Motorola	PL 100	Ano	DOCSIS 1.0 modem s Ethernetovým, USB a HPN porty, podpora NAT, DHCP a firewall pro víceuživatelský přístup
Motorola	SURFboard 2100	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Motorola	SURFboard 2100D	Ne	DOCSIS 1.0 externí modem s podporou telco-return support
Motorola	SURFboard 3100A	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem (používá BCM3300) (from GI)
Motorola	SURFboard 3100B	Ano	DOCSIS 1.0 USB externí modem (používá BCM3300) (from GI)
Motorola	SURFboard 4100	Ne	DOCSIS 1.0 USB a Ethernetový externí modem (používá BCM3350)
NEC	Cable Modem	Ne	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
NetGame	CICM	Ne	DOCSIS 1.1 PCI karta
NetGame	Juno	Ne	DOCSIS 1.1 PCI karta
NetGame	Phazer	Ano	DOCSIS 1.1 externí modem
NetGear	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem licen Arris
Nortel Asia	CableModem	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem
Ole Comm.	HomeGater 1000	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem a IP gateway
Philips	PD10D	Ano	DOCSIS 1.0 OEM modem od Askey
Powercom	Cable Modem	Ano	DOCSIS 1.0 (používá Conexant CN9414)
Riverstone	SSR 265	Ne	DOCSIS 1.0 cable modem router
SOHOware	CableStar	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (1.1 kompat.)
Saejin	STARLink21	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem
Samsung	InfoRanger	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Samsung	InfoRanger ITCM	Ne	DOCSIS 1.0 modem s podporou VoIP (používá BCM3300)
Samsung	InfoRanger SCM-110R	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá BCM3300)
Sharp	Cable Modem	Ne	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá TI LBT4040)
Sony	CMR-1000	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Teldat	Aura	Ne	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Terayon	TeraJet 100	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Terayon	TeraJet 110	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (1.1 kompat.)
Terayon	TeraJet 210	Ano	DOCSIS 1.0 externí USB modem (1.1 kompat.)
Terayon	TeraJet 310	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem (používá Conexant CN9414)
Thomson	RCA DCM 105	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Thomson	RCA DCM 205	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá BCM3300)
Thomson	RCA DCM 215	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem (používá BCM3300)
Thomson	RCA DCM 225	Ano	DOCSIS 1.0 USB externí kabelový modem (používá BCM3300)
Toshiba	PCX1000	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
Toshiba	PCX1100	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem (1.1 kompat.)
Toshiba	PCX1100U	Ano	DOCSIS 1.0 USB externí modem (1.1 kompat.)
TurboComm	CM110	Ano	DOCSIS 1.0 externí kabelový modem
TurboNet	Cable Modem	Ne	DOCSIS 1.0 modem
TurboNet	PCI Cable Modem	Ne	DOCSIS 1.0 internal PCI karta
Zoom Telephonics	Cable Modem 10-BaseT External	Ano	DOCSIS 1.0 externí Ethernetový modem (používá Conexant CN9414)
Zoom Telephonics	Cable Modem PCI Internal	Ano	DOCSIS 1.0 PCI karta (používá Conexant CN9414)
ZyXEL	Prestige 941	Ano	DOCSIS 1.0 externí modem (používá BCM3300)

B. Výrobci zařízení CMTS (standard DOCSIS)

Dodavatel	Výrobek	Certifik. CableLabs	Poznámka
3Com	Total Control 1000	Ano	Založeno na platformě Total Control remote access concentrator
Arris Inter. (Nortel)	CMTS1000	Ano	Nabízí CMTS a kabelové modemy
Broadband Access Systems	Cuda 12000	Ano	DOCSIS CMTS IP access switch
Cadant	DOCSIS CMTS	Ne	Start-up building DOCSIS CMTS
Cisco Systems	uBR7246	Ano	DOCSIS CMTS a integrovaný router 7200
Com21	DOXcontroller	Ne	DOCSIS 1.1
DeltaKabel	DCMS	Ne	DOCSIS CMTS
Motorola	CMTS	Ano
NetGame	QuarterBack	Ne	DOCSIS 1.1
RiverDelta Networks	BSR 10000	Ano	DOCSIS CMTS
RiverDelta Networks	BSR 64000	Ne	Integrovaný IP switch/router
Riverstone (was Cabletron)	RS CMTS	Ano	Karta DOCSIS CMTS pro SSR 8000 and 8600 chassis
Terayon	BroadbandEdge 2000	Ano	DOCSIS CMTS, založeno na Riverstone RS IP switch chassis

C. Výrobci kabelových modemů EuroModem

Výrobce	Výrobek	"Dopředný"	"Zpětný"
Alcatel	DVB INA	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
Cisco Systems	Cable Data System	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
Com21	DVB Cable Modem	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
DeltaKabel	DEMOS-38 (Kompatibilní s DOCSIS)	42 Mbps in 8 MHz	Up to 10 Mbps
HB Telecom	DVB Cable Modem	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
Hughes Network Systems	DVB Cable Modem	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
Terayon	UCMT and UCM	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
The Industree	CableFleet	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps
Thomson	DVB INA and EuroModem	42 Mbps in 8 MHz	3 Mbps

D. Test kabelových modemů

Toto je pouze malá část testů prováděných společností The Tolly Group. Kompletní popis všech testů, použité metodologie a výsledy jsou k nalezení na adresách:

• http://www.tolly.com/
• http://www.cabledatacomnews.com/cmpc/

Testovány byly modemy:

• 3Com CMX 2940 verze 1.98 a CMI 3146 verze 1.98 (interni karta)
• Com21 DOXport 1010 CP3001 verze 33.0.0.010
• Nortel Networks Cornerstone CM 100 DE3804E25 verze 2.1
• Toshiba PCX1000 DAZ8801F verze 1.6

Každý test byl prováděn třikrát v těchto konfiguracích:

1. Interleave depth set to 32, no rate limiting
2. Interleave depth set to 8, no rate limiting
3. Rate limiting at 1.5 Mbps downstream / 512 Kbps upstream

Z několika prováděných testů jsem vybral test "Bi-directional batch traffic," který dopadl takto (rozděleno podle jednotlivých konfigurací):

Modem	Throughput (Mbips)	Transaction Rate
Com21	3,547	0,887
Nortel	2,130	0,532
3Com Int	0,975	0,244
3Com Ext	0,973	0,243
Toshiba	0,819	0,205

Modem	Throughput (Mbips)	Transaction Rate
Com21	4,264	0,877
Nortel	2,156	0,532
3Com Int	0,977	0,244
3Com Ext	0,961	0,243
Toshiba	0,827	0,205

Modem	Throughput (Mbips)	Transaction Rate
Com21	0,977	0,244
Nortel	0,963	0,241
3Com Int	0,960	0,240
3Com Ext	0,921	0,230
Toshiba	0,833	0,208

E. Vybrané světové kabelové sítě poskytující datové služby

Země	Kabelový operátor	Dodavatel
Anglie	Cable & Wireless Communications	Motorola
Anglie	Telewest	Nortel Networks
Argentina	Cablevision S.A.	3Com, Com21
Argentina	Multicanal	Nortel Networks
Argentina	Red Argentina S.A.	GI
Argentina	SuperCanal	Com21
Austrálie	OptusVision	Nortel Networks
Austrálie	Telstra Corp.	Motorola
Belgie	Broutelet	Terayon
Belgie	Telenet Flanders	Terayon, Motorola
Belgie	Teleux-Belgium	New Media
Brazílie	Image TV	3Com, GI
Brazílie	NetBrasil	Terayon
Brazílie	TV Filme	GI
Čína	China Ministry of Electronics Industry	Motorola
Dánsko	Telia Stofa A/S	Com21
Ekvádor	TV Cable of Ecuador S.A.	GI
Filipíny	Destiny Cable	Com21
Finsko	Telecom Finland Ltd.	Zenith, Motorola
Francie	Compagnie Generale des Videocommunication	Motorola
Francie	France Telecom	Com21
Francie	Lyonnaise des Eaux	Motorola
Francie	Spie Trindel	Com21
Francie	Videopole	Com21
Chile	Telesystems	Nortel Networks
Irsko	CableLink	Com21
Izrael	Matav Cable	NetGame
Izrael	Tevel Cable	NetGame
Japonsko	Hekkai KATCH Network,	Com21
Japonsko	Chiga Services	Nortel Networks
Japonsko	Japan Telecom	NEC
Japonsko	Jupiter Telecommunications Co. Ltd.	Terayon
Japonsko	Kintetsu Cable Network	Terayon
Japonsko	Koto Cable Television Co. Ltd	Com21
Japonsko	Marubeni Corp.	Motorola
Japonsko	Mitsui & Co. Ltd.	Nortel Networks
Japonsko	Nihon Network Service	Com21
Japonsko	South Tokyo Cablevision	NEC
Japonsko	Suzuka Cable Co.	Com21
Japonsko	Titus Communications	Terayon, Com21
Japonsko	Tokyo Cable Network	Com21
Japonsko	Tokyu Cable Television Co. Ltd.	Terayon
Japonsko	Toyohashi Cable Network	NEC
Kolumbie	TV Cable Bogota	Motorola
Korea	Dacom	Com21, Hybrid
Korea	Korea Electric Power Data Network	Motorola
Mexiko	Megacable	Terayon
Mexiko	Television International of Monterey	Motorola and GI
Německo	Kabel & Medien of Munich	New Media
Německo	o.tel.o	Motorola
Nizozemsko	A2000	Nortel Networks
Nizozemsko	Netherlands Nutsbedrijf	Nortel Networks
Nizozemsko	NV Eneco	Com21
Nizozemsko	Telekabel	Com21
Norsko	Baerum KabelTV	Com21
Norsko	Janco Kabel	Motorola
Norsko	NKM	Nortel Networks
Panama	Cable Onda	Com21
Peru	Telefonica	Terayon
Rakousko	Telekabel	Nortel Networks
Rumunsko	Kappa Cable	Nortel Networks
Singapur	Singapore CableVision	Motorola
Skotsko	Telewest	Nortel Networks
Španělsko	Cable i Televisio de Catalunya	Com21
Švédsko	Telia	NetGame
Švýcarsko	Cablecomm	Com21
Švýcarsko	R+F-Netz Zollikon	Nortel Networks
Švýcarsko	Swiss Cable Net	Cisco
Švýcarsko	Telindus NV/SA	Com21
Švýcarsko	Urbanet SA	Zenith
Taiwan	Gigamedia	3Com
Ukrajina	Global Ukraine	NetGame
Venezuela	VenInfoTel	Terayon

F. Technologie použitá v síti společnosti Tes Media

Kmitočtový rozsah sítí kabelové televize TES:

Dopředný směr

• 50 až 320 a 470 až 550 MHz pro analogovou AM VSB televizi
• 320 až 470 a 550 až 800 MHz rezerva pro digitální přenosy DVB

Typická maximální přenosová kapacita

• 40 analogových TV kanálů AM VSB
• 25 analogových rozhlasových kanálů FM
• 200 digitálních TV kanálů DVB-C
• 155 Mbps datových přenosů

Zpětný směr:

• 5 až 30 MHz pro zpětné digitální přenosy QPSK nebo QAM 16

Typická maximální přenosová kapacita:

• 34 Mbps datových přenosů

Zařízení hlavních stanic kabelové televize je většinou osazenou technologiemi Philips, Nokia, Scientific Atlanta, Arcodan, českého výrobce Satco, německé firmy Blankom a optickými přenosovými lasery od americké společnosti Antec.

Kabely, optické i koaxiální, jsou většinou výrobky firem Commscope, Belden, Alcatel, optické přijímače a zesilovače jsou typicky výrobky amerických a dánských firem Arcodan, Antec, Danlab, konektory jsou dánské CableCon.

V domovních sítích používáme nejen zesilovače výše uvedených světových výrobců, ale také produkty českého výrobce Satturn, pasivní prvky jsou většinou americké Regal, nebo holandské Tratec, filtry pro jednotlivé nabídky jsme si podle našich požadavků nechali vyrobit u amerického výrobce Eagle Comtronics. Kabely pro domovní sítě jsou až na výjimky holandské.

Určitou specialitou v sítích TES je naše vlastní účastnická zásuvka s konektory typu "F", kterou kompletujeme sami s použitím amerických prvků a českého plastového výlisku. Tato zásuvka má lepší elektrické vlastnosti, než dosud běžně používaná zásuvka s konektory IEC a navíc netrpí mechanickými poruchami při tvrdém zacházení v domácnosti (například přirazení nábytku apod).

Použité technologie kabelových modemů

Kabelový headend

Cable Modem Termination System (CMTS)

Modemy

Cable Modem (CM)

Standard CM a CMTS

DOCSIS

Certifikace modemů

Cable Television Laboratories Inc. USA, (CableLabs)

Verze CM a CMTS

DOCSIS 1.0, hardwarově kompatibilní s verzí 1.1
Využívá standardy MPEG-2, IEEE 802.2, IP, UDP/TCP, TDMA

Použitý typ modulace

Dopředný směr QAM 64 nebo 256
Zpětný směr QPSK nebo QAM 16

Další parametry:

• CM musí mít certifikaci CableLabs.
• CM musí být homologován ČTU.
• Typy kabelových modemů připojitelných ke kabelové síti stanovuje TESmedia: v současné době je povoleno používat dva typy kabelových modemů společnosti 3COM - CMX, HomeConnect.
• Modemy jiných společností budou testovány (COM21, General Instrument)
• Ostatní výrobci DOCSIS CM: například Motorola, Philips, Samsung, Sony, Terayon, Thomson, Toshiba.
• Připojení k síti kabelové televize pomocí F konektoru 75 ohmů.
• Připojení k počítači je realizováno pomocí síťového rozhraní Ethernet 10Base-T.
• CM nemá žádný port na připojení k telefonní lince.
• CM nemá žádný sériový ani paralelní port pro připojení k sériovému nebo paralelnímu portu PC pro obousměrný přenos dat.
• Rychlost v dopředném směru: 3COM verze CMX - do 3 Mb/s, HomeConnect - 10 Mb/s.
• Rychlost ve zpětném směru: 3COM verze CMX - do 1 Mb/s, HomeConnect - 3 Mb/s.
• Kryptovací mechanismus přenášených dat: DES 56 bitů.
• Opravy chyb: Reed-Solomon.
• Podporované přenosové protokoly: IP, IPX, Apple Talk, NETBEUI.
• CM lze připojit k PC IBM kompatibilní i k Macintosh.
• K CM lze připojit 2 nebo 15 PC (podle verze CM).
• Lze vytvářet VPN (virtuální privátní sítě).
• Podpora pro budoucí zavádění hlasových služeb přes IP (IP telefonie).

3COM - HomeConnectTM Cable Modem External

RF specification: Downstream

• Frequency range: 91-857 MHz
• Channel bandwidth: 6 MHz
• Modulation: 64 QAM or 256 QAM
• Symbol rate: 5.056 Msym/sec or 5.361 Msym/sec
• Information bit rate: 23.96 Mbps or 30.8 Mbps
• Impedance: 75 Ohms nominal
• Error correction: ITU-T J.83-B per MCNS-RFI

RF Specifications: Upstream

• Frequency range: 5 - 42 MHz
• Channel bandwidth: 200 - 3,200 KHz
• Modulation: QPSK or 16 QAM
• Symbol rates: 160 - 2,560 Ksym/Sec
• Information bit rate: 128 - 1,920 Kbps
• Impedance: 75 Ohms nominal
• Error correction: Reed-Solomon

G. Ceník Internetového připojení Mistral (UPC)

Služba	Cena (s DPH)	Poznámka
Mistral 64	980 Kč	Určen pouze pro bytové jednotky
Mistral 128	3 000 Kč	Včetně jedné IP adresy
Mistral 256	6 000 Kč	Včetně jedné IP adresy

Služba	Jednorázový poplatek (s DPH)	Měsíční poplatek (s DPH)
Mailové služby
Další Mailbox	100	30
Rozšíření Emailové schránky o 10 MB	100	30
Změna jména nebo hesla	50	0
Přesměrování E-mailu na jinou adresu	100	0
Aliasy k mailboxu (neomezeno)	100	0
DNS služby
Vedení DNS záznamů	200	150
Nastavení reverzního záznamu pro pevnou IP, pokud nemá zaplacenou službu 1),3) nebo 5)	100	0
Doména třetího řádu	200	100
Registrace DNS záznamu u nic.cz .	200
Vedení pouze primárního nebo sekundárního DNS záznamu na serveru	100	75
Pevná IP adresa		200
Web hosting
Webový prostor 30 MB	200	200
Dalších 10 MB prostoru		100
Přístup a databáze MySQL 10 MB	200	100
Dalších 10 MB databáze		100
Povolení CGI a SSI	200	0
Aktivace
Standardní	1500
ZTF/P	850
Znovuaktivace	550
Modem
Záloha za modem	2000
Příslušenství
Ethernetová karta pro PC včetně kabelu UTP	549
Ethernetová karta pro PC včetně kabelu UTP	2074
Propojovací kabel UTP	58
Servis
Výměna poškozené zásuvky	305
Výměna poškozeného za 1 metr	49
Výměna datového kabelu	305
Výměna poškozeného modemu	157,5
Výměna síťové karty	157,5
Konfigurace PC	1830
Přeinstalování SW	2440
Slevy
Sleva za vlastní modem (pouze typy koupené od DK nebo schválené DK)	200

H. Ceník Internetového připojení Self Net

Pro domácnosti - 1 PC

Název tarifu	Rychlost přístupu	Měsíční platba - nájem technologie (s DPH)	Aktivační poplatek (s DPH)
Internet Lite*	64 Kbps	1 260,- Kč	1 995,- Kč
PC Lite	64 Kbps	2 520,- Kč	1 995,- Kč
PC Basic	128 Kbps	3 675,- Kč	1 995,- Kč
PC Premium	256 Kbps	6 300,- Kč	1 995,- Kč

Pro ostatní uživatele - neomezený počet PC (mimo PC Family)

Název tarifu	Rychlost přístupu	Měsíční platba - nájem technologie (s DPH)	Aktivační poplatek (s DPH)
PC Family (1 PC)	64 Kbps	4 935,- Kč	3 990,- Kč
NET Basic	64 Kbps	6 930,- Kč	9 450,- Kč
NET Premium	128 Kbps	9 975,- Kč	9 450,- Kč
NET GLobal	256 Kbps	24 990,- Kč	9 450,- Kč
NET Gold	512 Kbps	48 930,- Kč	9 450,- Kč

Ostatní služby

Název služby	Měsíční platba - nájem technologie (s DPH)	Aktivační poplatek (s DPH)
Server hosting	6 300,- Kč	1 890,- Kč
WEB hosting	864,- Kč	1 260,- Kč
Dalších 10 MB pro e-mail	105,- Kč	0,- Kč
Pronájem routeru	840,- Kč	1 995,- Kč
VPN - virtuální privátní sítě	Cena dle projektu	Cena dle projektu

I. Ceník Internetového připojení TESnet

	Přístupová rychlost (kbps)	E-mail		WWW
TESnet	dopředný směr/ zpětný směr	počet schránek	velikost schránky (MByte)	velikost prostoru (MByte)
S64+	64/64	1	10	1
S128	128/64	1	10	1
S128+	128/128	1	10	1
S256	256/128	2	10	1
S256+	256/256	2	10	1

Celková měsíční cena je závislá na

• typu základní služby
• typu a počtu nadstavbových služeb (další e-mail schránky, web hosting ...)
• předem stanoveném měsíčním limitu přenesených dat v zóně 1 (objem přenesených dat je součtem toku dat v dopředném i zpětném směru)
• přenosy dat v zóně 2 nejsou zpoplatňovány
• V případě vyčerpání měsíční limitu přenesených dat je možné objednat trvalé nebo dočasné zvýšení tohoto limitu.

TESnet základní služba bez poskytnutí modemu

	400 Mb	600 Mb	800 Mb	1200 Mb	1600 Mb	3500 Mb	zřizovací poplatek
S64+	589,50	1 189,50	1 589,50	2 189,50	2 689,50	4 189,50	1 995,20
S128	789,50	1 440,00	1 889,50	2 540,00	3 089,50	4 689,50	1 995,20
S128+	1 189,50	1 890,50	2 389,50	3 089,50	3 689,50	5 389,50	1 995,20
S256	1 390,50	2 140,00	2 689,50	3 389,50	3 989,50	5 889,50	1 995,20
S256+	2 189,50	2 989,50	3 589,50	4 340,00	4 989,50	6 589,50	1 995,20

TESnet základní služba včetně poskytnutí modemu

	400 Mb	600 Mb	800 Mb	1200 Mb	1600 Mb	3500 Mb	zřizovací poplatek
S64+	949,50	1 549,50	1 949,50	2 549,50	3 049,50	4 549,50	1 995,20
S128	1 149,50	1 800,00	2 249,50	2 900,00	3 449,50	5 049,50	1 995,20
S128+	1 549,50	2 250,50	2 749,50	3 449,50	4 049,50	5 749,50	1 995,20
S256	1 750,50	2 500,00	3 049,50	3 749,50	4 349,50	6 249,50	1 995,20
S256+	2 549,50	3 349,50	3 949,50	4 700,00	5 349,50	6 949,50	1 995,20

Doplňkové služby

Služba	Cena/poplatek
Cena práce technika za každou započatou půl hodinu	261,90
Cena síťové ethernet karty 10BaseT (PCI) do PC pro připojení kabelového modemu (DPH 22%)	466,-- až 942,90
TP kabel pro propojení kabelového modemu a síťové karty v PC 5m (DPH 22%)	65,60
TP kabel pro propojení kabelového modemu a síťové karty v PC 10m (DPH 22%)	82,--
Cena kabelového modemu (DPH 22%)	10 237,70

J. Ceník Internetového připojení KTv Ostrava

KTv Internet

	Připojení	Měsíčně (m. CP2100)	Měsíčně (m. CP5000)	Poznámka
KTv Internet Single 64	7 900,- Kč	3 990,- Kč	5 190,- Kč	V ceně: 1GB přenesených dat / měs bez časového omezení.
KTv Internet Single 32	7 900,- Kč	1 950,- Kč	3 150,- Kč
KTv Internet Home 64	7 900,- Kč	1 800,- Kč		provoz Po-Pá 17:00 - 7:00 hod. + So, ne bez omezení
KTv Internet Home 32	7 900,- Kč	950,- Kč
KTv Internet Hobby 32	7 900,- Kč	800,- Kč		Provoz bez časového omezení, v ceně je 200 MB přenesených dat/měsíc
KTv Internet Privat (dočasně vyřazena)	5 000,- Kč	800,- Kč		Provoz bez časového omezení, ale v době od 7:00 do 17:00 je objem přenesených dat omezen na 100 MB/měsíčně. Mimo tuto dobu bez omezení

KTv Internet Data

Služba	Připojení	Měsíčně	Poznámka
KTv Internet Data 256/GR	7 900,- Kč	13 100,- Kč	Garantovaná rychlost 256kb/s bez omezení
KTv Internet Data 128/GR	7 900,- Kč	9 060,- Kč	Garantovaná rychlost 128 kb/s bez omezení
KTv Internet Data 64/GR	7 900,- Kč	5 040,- Kč	Garantovaná rychlost 64 kb/s bez omezení
KTv Internet Data 256/PR	7 900,- Kč	6 550,- Kč	Proměnlivá přenosová rychlost 256kb/s bez omezení
KTv Internet Data 128/PR	7 900,- Kč	4 530,- Kč	Proměnlivá přenosová rychlost 128 kb/s bez omezení
KTv Internet Data 64/PR	7 900,- Kč	2 520,- Kč	Proměnlivá přenosová rychlost 64 kb/s bez omezení

K. Zahraniční článek

Kdybych měl mezi literaturou, ze které jsem čerpal vybrat tu nejpřínosnější, byla by to práce Davida Gingolda "Integrated Digital Services for Cable Networks" [1]. Přesto, že je již 4 roky stará, pokrývá velkou část tohoto tématu a to do velké hloubky. Bohužel vzhledem k její rozsáhlosti (131 stran) ji zde nemohu uvést v plném znění. Zvolil jsem proto úvodní článek k informačnímu serveru Cable Datacom News (společnosti Kinetic Strategies) "Overview of Cable Modem Technology and Services" [3]. Důvod výběru tohoto pramene je odlišný. Nejde tolik do hloubky jako zmiňovaná práce, ale velmi přehledně shrnuje vše podstatné v popisované oblasti. Jeho přečtení mi pomohlo se zorientovat v tématu a uvědomit si, po kterých dalších informacích mám pátrat, aby moje práce byla co nejúplnější.

Introduction

Residential Internet and online usage has managed to grow tremendously despite maddeningly slow speeds available through existing dial-up telephone modem connections, limited to 53 Kbps or less. Touted as an interactive extravaganza, surfing the World Wide Web more typically offers narrowband users a click-and-wait experience. The growing frustration of existing online users is driving demand for higher-speed connections.

Local telephone companies currently offer residential ISDN services that provide connection speeds up to 128 Kbps and they are looking to digital subscriber line technologies (DSL), which can provide downstream speeds beyond 1.5 Mbps. Other alternatives include fast downstream data connections from direct broadcast satellite (DBS), fixed wireless providers, and of course, high-speed cable modems.

More than 105 million homes in North America are passed by broadband coaxial cable plant and more than 75 million homes are cable TV subscribers. With near-ubiquitous coverage, coaxial cable connections provide a powerful platform for providing residences and small business with high-speed data access. However, one-way cable television systems must be upgraded into modern two-way networks to support advanced communications services, a technically complex and capital-intensive proposition.

Cable TV Primer

Cable systems were originally designed to deliver broadcast television signals efficiently to subscribers' homes. To ensure that consumers could obtain cable service with the same TV sets they use to receive over-the-air broadcast TV signals, cable operators recreate a portion of the over-the-air radio frequency (RF) spectrum within a sealed coaxial cable line.

Traditional coaxial cable systems typically operate with 330 MHz or 450 MHz of capacity, whereas modern hybrid fiber/coax (HFC) systems are expanded to 750 MHz or more.

Logically, downstream video programming signals begin around 50 MHz, the equivalent of channel 2 for over-the-air television signals. The 5 MHz - 42 MHz portion of the spectrum is usually reserved for upstream communications from subscribers' homes.

Each standard television channel occupies 6 MHz of RF spectrums. Thus a traditional cable system with 400 MHz of downstream bandwidth can carry the equivalent of 60 analog TV channels and a modern HFC system with 700 MHz of downstream bandwidth has the capacity for some 110 channels.

Cable Modem Access Networks

To deliver data services over a cable network, one television channel (in the 50 - 750 MHz range) is typically allocated for downstream traffic to homes and another channel (in the 5 - 42 MHz band) is used to carry upstream signals.

A headend cable modem termination system (CMTS) communicates through these channels with cable modems located in subscriber homes to create a virtual local area network (LAN) connection. Most cable modems are external devices that connect to a personal computer (PC) through a standard 10Base-T Ethernet card or Universal Serial Bus (USB) connection, although internal PCI modem cards are also available.

The cable modem access network operates at Layer 1 (physical) and Layer 2 (media access control/logical link control) of the Open System Interconnect (OSI) Reference Model. Thus, Layer 3 (network) protocols, such as IP traffic, can be seamlessly delivered over the cable modem platform to end-users.

A single downstream 6 MHz television channel may support up to 27 Mbps of downstream data throughput from the cable headend using 64 QAM (quadrature amplitude modulation) transmission technology. Speeds can be boosted to 36 Mbps using 256 QAM. Upstream channels may deliver 500 Kbps to 10 Mbps from homes using 16QAM or QPSK (quadrature phase shift key) modulation techniques, depending on the amount of spectrum allocated for service. This upstream and downstream bandwidth is shared by th eactive data subscribers connected to a given cable network segment, typically 500 to 2,000 homes on a modern HFC network.

An individual cable modem subscriber may experience access speeds from 500 Kbps to 1.5 Mbps or more -- depending on the network architechture and traffic load -- blazing performance compared to dial-up alteratives. However, when surfing the Web, performance can be affected by Internet backbone congestion.

In addition to speed, cable modems offer another key benefit: constant connectivity. Becuase cable modems use connectionless technology, much like in an office LAN, a subscriber's PC is always online with the network. That means there's no need to dial-in to begin a session, so users do not have to worry about receiving busy signals. Additionally, going online does not tie up their telephone line.

A range of vendors are now offering two-way cable modem products, including 3Com, Cisco Systems, Com21, Ericsson, Motorola, Nortel Networks, Samsung, Terayon Communication Systems, Thomson Consumer Electronics, Toshiba, and Zoom Telephonics.

Cable Internet Service Delivery

To get into the high-speed Internet services business, cable operators must do more than simply install cable modem gear. Rather, they must build a sophisticated end-to-end IP networking infrastructure in each community they serve that is robust enough to support tens of thousands of data subscribers. That includes items like Internet backbone connectivity, routers, servers, network management tools, as well as security and billing systems. In essence, cable operators are faced with the task of building some of the world's largest "intranets," a serious engineering and operations challenge.

Cable operators are focused on providing high-speed intranet access instead of straight Internet access for a simple reason: a network connection is only as fast as its slowest link. Clearly, the benefit of a 1-Mbps cable link is lost if a subscriber tries to access content stored on a Web server that is connected to the Internet though a 56-Kbps line. The solution to this dilemma is to push content closer to the subscriber, ideally right down to cable headend. This is done by "caching" or storing copies of popular Internet content on local servers, so when a cable modem subscriber goes to access a Web page, he or she will be routed to the server in the headend at top-speed, rather than being required to voyage out onto the congested Internet.

A number of companies are offering comprehensive networking and systems integration services to cable operators entering the high-speed Internet business.

Excite@Home, which is jointly owned by cable operators AT&T Broadband (formerly TCI). Cox Communications Inc., Comcast Corp., Rogers Cablesystems Ltd., Shaw Communications Inc. and others, as well as venture capital firm Kleiner Perkins Caulfield & Byers, has built a high-speed data backbone and caching infrastructure to distribute broadband Internet services through affiliate cable systems.

The Road Runner Group, a joint venture between Time Warner Cable, MediaOne (now owned by AT&T), Microsoft and Compaq, has developed a similar broadband Internet service. Other companies, such as High Speed Access Corp. and SoftNet Systems are offering turnkey Internet packages specifically designed for small cable system operators.

Shared Network Platform Performance

Most cable modem systems rely on a shared access platform, much like an office LAN. Becuase cable modem subscribers share available bandwidth during their sessions, there are concerns that cable modem users will see poor performance as the number of subscribers increases on the network. Common sense dictates that 200 cable data subscribers sharing a 27-Mbps connection would each get only about 135 Kbps of throughput -- virtually the same speed as a 128-Kbps ISDN connection -- right? Not necessarily.

Unlike circuit-switched telephone networks where a caller is allocated a dedicated connection, cable modem users do not occupy a fixed amount of bandwidth during their online session. Instead, they share the network with other active users and use the network's resources only when they actually send or receive data in quick bursts. So instead of 200 cable online users each being allocated 135 Kbps, they are able to grab all the bandwidth available during the millisecond they need to download their data packets -- up to many megabits per second.

If congestion does begin to occur due to high usage, cable operators have the flexibility to add more bandwidth for data services. A cable operator can simply allocate an additional 6 MHz video channel for high-speed data, doubling the downstream bandwidth available to users. Another option for adding bandiwdth is to subdivide the physical cable network by running fiber-optic lines deeper into neighborhoods. This reduces the number of homes served by each network segment, and thus, increases the amount of bandwidth available to end users.

Cable Modem Service Availability

After years of technical trials, large cable operators finally began widespread deployments of cable modem services in late 1996. Cable Datacom News publisher Kinetic Strategies Inc. estimated that cable operators were commercially offering high-speed Internet services to more than 40 million homes in North America by June 2000 and had attracted more than 3 million paying subscribers.

Cable operators are typically charging between $40 and $60 per month for the service, which includes cable modem rental and unlimited Internet access.

The most important factor in the deployment of two-way cable data services is the availability of high-quality two-way HFC plant, which to date, has been limited. A few large MSOs have been particularly aggressive in investing the required $200 - $250 per home passed to make two-way HFC upgrades, including Time Warner Cable, MediaOne, Comcast Corp., Cox Communications and Rogers Cablesystems. Not surprisingly, these MSOs have also been most successful in deploying two-way cable data services.

The lack of rapid, ubiquitous cables system upgrades is the major limitation in the widespread deployment of two-way cable modems. For at least the next three years, local cable systems and their subscribers will be divided into a world of two-way cable modem "haves" and "have nots."