Autističtí Géniové

Obsah

Tato práce vychází z výzkumu Allana Snydera a Johna Mitchella, psychologů Australské národní univerzity v Canbeře. Svůj výzkum shrnuli v práci "Is integer arithmetic fundamental to mental processing?: The mind’s secret arithmetic."

Autističtí géniové

Jejich výzkum se zabýval autistickými génii. Tímto termínem je označována skupina autistů, která se vyznačuje schopnostmi, které bychom mohli označit za "nadlidské." Nějakou zvláštní schopností vyniká přibližně každý desátý autista, velmi vzácně se mezi nimi objeví člověk, kterého by mnoho lidí mohlo označit za "geniálního." Za posledních století je takových lidí známo přibližně sto, dnes jich žije asi dvacet pět. Přes případné zvláštní schopnosti lidé postiženi autismem obecně dosahují nízkých výsledků při inteligenčních testech, obvykle nejsou ani schopni běžné komunikace se svým okolím, chybí jim základní znalosti, neumějí se podřídit sociálním konvencím a proto často nejsou schopni samostatného života.

Schopnosti

Společným znakem všech autistických géniů, je že tito lidé projevují pouze malé či žádné schopnosti logiky, originality a kreativity. Sami neumí své schopnosti využít a většinou jim ani nerozumí a neumí popsat postup jakým dosáhli výsledku, způsob jejich projevu se neliší mezi jednotlivými kulturami.

Autisté mají tyto schopnosti již od raného mládí a to v plné míře, neexistuje tedy žádné období jejich rozvíjení či učení. V průběhu času se dokonce jejich výsledky zhoršují, pravděpodobně v souvislosti se zapojováním do společnosti, tedy s rozšiřováním řečových schopností, případně s osvojováním si postupů a chování, používaných normálními jedinci. Tyto schopnosti nejde rozšiřovat a zlepšovat ani učením, ani častým opakováním.

V rodinách autistických géniů nejsou převážně známi jiní příslušníci s obdobným talentem. Zajímavostí je že v rodinách, kde jsou otcové případně další mužští předci vzděláni v oborech jako je například fyzika, matematika a podobně je množství autistických dětí dvojnásobné oproti běžné populaci.

Schopnosti autistů lze rozdělit do několika skupin či oborů, někteří z nich jsou obdařeni i několika. Toto je krátký přehled těch nejběžnějších:

Výtvarný talent

Některé autistické děti jsou schopné již v několika letech věku, kreslit zapamatované scény s neuvěřitelnou přesností a smyslem pro perspektivu a to bez předchozí fáze “čáranic” jak je to obvyklé u běžných dětí. Ostatní lidé většinou nejsou schopni nakreslit tak přirozené scény, dokud jim nejsou vysvětleny principy stínování, perspektivy, textur a podobně. Tento talent je v rozporu s tím, že takto nadaní autisté mají často problémy s rozpoznáváním tváří svých blízkých.

Hudební talent

Velmi často se mezi autisty vyskytuje absolutní sluch, přestože toto nadání má v běžné populaci jeden člověk z desetitisíce. K tomuto talentu patří i neomylná schopnost vybavit si každý tón z melodie.

Určení času

Schopnost v libovolnou denní dobu, i při nočním probuzení, určit s přesností na sekundy aktuální čas. Na toto místo by se dali zařadit různé kalendářní operace: určení který den v týdnu bude v dané datum a další.

Matematický talent

Tento talent zahrnuje schopnost velmi rychlých matematických operací s celými čísly (násobení, dělení, faktoriál), určování prvočíselnosti, počítání velkého množství objektů atd. Protože na těchto schopnostech je založena práce Allana Snydera a Johna Mitchella zmíním se o nich podrobněji v následující kapitole.

Matematické schopnosti

Absolutní sluch, výtvarný talent a podobné schopnosti souvisí úzce s funkcemi mozku, jsou pouze jejich dokonalou formou, není proto natolik překvapivé, že někteří lidé jsou jimi obdařeni. Na druhou stranu o matematických operacích by se dalo předpokládat, že jsou až produktem lidské kultury. Není tedy důvod očekávat, že by je člověk mohl mít vrozené a mohl je ovládat bez toho, aby se je musel učit. Přesto jsou někteří autisté schopni během několika zlomků vteřiny vypočítat odmocninu z pětimístného čísla a provádět další neuvěřitelné matematické operace.

Rychlost jakou provádějí tyto úkony několikanásobně převyšuje rychlost jakou jsou schopni stejnou operaci provést zkušení matematičtí odborníci, kteří ovládají všechny známé algoritmy a triky použitelné k dosažení požadovaného výsledku. Bylo by proto zajímavé zjistit jakým způsobem jejich mozek tyto operace provádí. Důvodem je například fakt, že dosud nebyl objeven žádný dostatečně rychlý algoritmus jakým ověřit prvočíselnost osmi- a více místných čísel, přestože někteří autisté toto dokáží v několika sekundách.

V tomto oboru bylo s autisty prováděno mnoho experimentů. Bylo zjištěno, že závislost rychlosti určení prvočísel vzhledem k jejich velikosti, by mohla odpovídat algoritmu zvaném Erathostenovo síto, známém již ve starověku. Toto ovšem nedokazuje, že lidský mozek skutečně tento algoritmus používá. Je možné že postupy, které mozek používá neodpovídají žádným známým a naučitelným algoritmům. Dá se očekávat podobná souvislost, jako mezi učením se mateřskému jazyku v mládí a dalšímu jazyku v dospělosti.

Vysvětlení

Teorií, které vysvětlují neobyčejné schopnosti některých autistů je mnoho, liší se v několika pohledech. Jedním z nich je názor na to, zda jsou tyto schopnosti vrozené, či získané ať již učením nebo nějakou mozkovou poruchou nebo anomálií. Dále se názory liší na možnost jejich dalšího rozvíjení.

Teorie Allana Snydera a Johna Mitchella je založená na předpokladu, že všechny již zmíněné schopnosti jsou člověku vrozeny, a to každému člověku ne jen některým autistům. Vycházejí z toho, že člověk je po narození schopen vnímat, zpracovávat a zapamatovávat si veškeré detaily, které jsou mu jeho smysly dodávány. Během procesu dospívání se dětský mozek učí zaměřovat se na koncepty, na takzvané globální myšlení, což ve výsledku znamená potlačování detailů a schopnost vnímat věci jako celek. Takzvaně normální člověk tedy potlačuje detaily, aby byl schopen postihnout celek, protože celek je to co potřebuje znát. U autistů je tento rozvoj "konceptuálního poznávání" zablokován a nikdy k němu nedojde, proto jsou i v pokročilém věku schopni zaměřit se na detaily.

Tuto teorii podporují některé experimentálně zjištěné skutečnosti. Například při zkoumání mozkové aktivity bylo zjištěno, že u malých dětí a autistů je většina mozkové aktivity soustředěna v oblastech, kde se zpracovávají signály smyslů a tedy detailní informace. Čím je člověk starší tím více se aktivita přesouvá do mozkové kůry, tedy tam kde dochází k vnímání a vědomému myšlení a tedy i k vnímání souvislostí. Detailní informace jsou potlačeny a již nikdy se nedostanou na úroveň vědomí. Zaměření na detaily a neschopnost postihnout celek vysvětluje proč jsou autisté schopni v okamžiku spočítat počet sirek v hromádce. Na rozdíl od běžného člověka, který vidí hromadu, oni vidí opravdu jednotlivé sirky. Podobné je to s již zmiňovaným hudebním nebo výtvarným talentem. Také vyplývají z schopnosti postřehnout detail, kterým může buď jednotlivý prvek scény, jako je stín, textura nebo barva, v hudbě jednotlivé tóny melodie. Běžný člověk spíše vnímá celkovou scénu, v hudbě pak melodii. Problematičtější je vysvětlení matematických schopností. Autoři této teorie jejich potlačení u normální populace vysvětlují jejich nepodstatností a nevyužitelností pro běžný život.

Závěr

Pokud autoři teorie mají pravdu, znamená to že my všichni máme ve svém mozku zabudované mechanismy, pomocí kterých bychom byly schopni provádět neuvěřitelné operace a úkony. Ty samé operace a úkony, které se většina z nás velice obtížně učí celé roky, a přesto nikdy nedosáhne kvality a rychlosti s jakou jsou je schopni zcela přirozeně a spontánně provádět jedinci, které běžně považujeme za retardované.

Nezbývá než zjistit, jestli existuje nějaký postup, kterým bychom byli schopni obejít všechny naučené způsoby myšlení a využít tajů svého mozku. Že je toto možné naznačují případy, kdy se podobné schopnosti jako mají někteří autisté, objevili u jinak normální osob po různých psychických poruchách nebo operacích.