Hodnocení zahraničních materiálů

Copyright © květen 1999   Martin Přikryl

Obsah

  1. M.J. Earl: Správné použití informačních technologií polemika pro devadesátá léta
  2. L .Davenport: Informační management perspektiva pro devadesátá léta

M.J. Earl: Správné použití informačních technologií polemika pro devadesátá léta

Klíčová slova

Článek pojednává o změně náhledu na použití a vývoj informačních technologií na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Poukazuje na to, že v přecházejících desetiletích bylo nahlíženo na informační technologie, jako na nezbytnou novinku bez které nemůže žádný podnik existovat a nebyl brán ohled na skutečné výhody plynoucí z jejich použití. Bylo považováno za samozřejmost, že už samo používání informačních technologií "přináší konkurenční výhody." Rozdíl v tomto pro devadesátá léta vidí v považování IT pouze za jeden (byť důležitý) z prostředků, pomocí kterých je možné bojovat s konkurencí.

Dále upozorňuje, že v současné době je podhodnocováno využití IT i vzhledem k nákladům na jejich vývoj. Bere se ohled pouze na předpokládané úspory již prováděných operací, ale již ne na rozšíření možností a dalších vlivů, které IT způsobí.

Další rozdíl v osmdesátých letech oproti současnosti vidí ve využívání IT v podnicích jako "obchod v obchodu," kdy vedení umožňovalo příslušným oddělením nezávisle "podnikat," tedy prodávat své produkty konkurenci.

Souhlasím s názorem, že není vhodné pohlížet na IT jako na univerzální řešení všech problémů. Tato představa plyne z neznalosti možností IT, resp. z neznalosti potřeby koordinace jejich vývoje s "okolím," případně zaškolení budoucích uživatelů, aby byly schopni plně využít možností, které IT přináší. Zároveň není pravda, že na každý problém jsou IT nejlepším lékem, často náklady na jejich vývoj nejsou pokryty výnosy a úsporami z jejich používání. Přesto je někdy nezbytné je využít, už proto, že konkurence je už využívá, čímž se například přibližuje zákazníkovi a hrozí vytlačení z trhu.

Také považuji za zbytečné, aby každý podnik, měl vlastní oddělení pro vývoj vlastních IT, tím se znemožní využití zkušeností z již vytvořených projektů při tvorbě nových. To znamená méně kvalitní výsledky a také vyšší náklady a navíc rozptýlení odborníků do mnoha malých týmů. Na druhou stranu je třeba přiznat, že tento systém umožňuje tvůrcům lepší pochopení organizace podniku.

Co se týče přínosu tohoto článku, potvrdil mou představu o vývoji IT a současném stavu v oboru. Dále jsem si díky němu vytvořil představu o historickém vývoji pohledu na využití IT.

Velká část překladu mě mile překvapili svou "přirozeností" a použitím vhodných slov v případě možnosti překladu originálu v několika variantách. Některé výrazy a někdy dokonce i celé věty jsou bohužel nepřeložené a ponechané v originálu. V málo případech si dvě po sobě jdoucí věty buď přímo nebo z kontextu odporují.

L .Davenport: Informační management perspektiva pro devadesátá léta

Klíčová slova

V této studii autor upozorňuje na jejich negativní vztah k běžně dostupným informacím. Pouze malé procento managerů využívá informace dostupné z tisku a podobných zdrojů, a to dokonce i v těch případech kdy se dotýkají oboru jejich firmy.

Dále popisuje současný stav systému vzdělávání managerů ve Velké Británii. Upozorňuje jak na nedostatky v kvalitě vzdělávání, tak v kapacitách škol. Kritizuje malou provázanost studia s praxí a nedostatečnou spolupráci se společnostmi, hlavně v jejich finanční a odborné podpoře. Srovnává stav ve Velké Británii s daleko lepší situací v USA. Také doporučuje statní podporu škol managementu a jejich rozšíření i do menších měst, aby tak byly zpřístupněny i pro menší společnosti.

Velká část je věnována již exitujícím úspěšným školám managementu a projektu "Otevřeného učení."

V případě České republiky bych souhlasil s podporou rozvoje vzdělávání managamentu. To by mohlo podpořit rozvoj soukromého podnikání, které je podle mne v poslední době v útlumu. Důležité zejména vzdělávání starší populace, čímž by se zvýšila jejich kvalifikace a možnost uplatnění. Mladší generace již měla možnost vystudovat odporné střední školy, případně i pokračovat v oboru na některé z českých vysokých škol. Otevírání školících středisek by mělo být otázkou trhu, který má reagovat na poptávku po tomto druhu vzdělání. Je samozřejmě záležitostí státu formulovat a sjednotit požadavky, které musí student splnit, aby získal příslušné osvědčení nebo diplom. Co u nás asi chybí je spolupráce školících středisek s českými společnostmi, které hlavně by měli mít zájem na vyškolení odborníků.

Překlad tohoto článku je velmi dobrý, během čtení jsem si ani neuvědomil, že by ho překládal "neprofesionál."